6994389-stones-sand-circlesToto je vraj pravdivý príbeh stretnutia Konfucia s Lao-c 🙂

Kchung-c’ (Konfucius) byl údajně starším současníkem Lao-c. Podle tradice se prý Konfucius, když se o tomto mudrci dozvěděl, vypravil do státu Čou, a zeptal se jej: „Co učíš o morálce? Co mi můžeš říci o pěstování dobrého charakteru?“ Lao-c’ se prý hlasitě rozesmál a řekl: „Jen pokud jsi nemorální, zrodí se v tobě otázky spojené s morálkou. A jen postrádáš-li charakter, začneš o něm přemítat. Charakterní člověk vůbec neví, že je něco jako charakter. Morální člověk neví, co znamená slovo morálka. Nebuď pošetilý! Nic nekultivuj. Prostě buď přirozený. Vzdej se, příteli, své pýchy a svých přání, svých povrchních gest a ctižádostivých plánů.“
Konfucius se údajně k Lao-c’ již nikdy nevrátil…

…a ešte koštovka z Tao te ting na tému „čo je Tao“ a „prejavy Taa“ 🙂

Ani ten nejlepší výklad není samotné Tao.
Ani to nejlepší jméno jej nevystihuje.
Jen nepojmenované je reálné.
Pojmenování vytváří jednotlivé oddělené věci.
Bez touhy, vidíš jejich samotnou podstatu.
Chycen v touze, vidíš jen jejich povrch.
Intelektuálními úvahami zahlédneme jen projevy,
avšak bez myšlení můžeme Tao zažít.
Zdroj podstaty i jejích projevů je stejný,
realita má však mnoho matoucích forem.
Tento společný zdroj nazývám největším mystériem,
branou k podstatě všeho.

Tao a jeho vlastnosti nepoznáme přímo,
ale pouze podle odlišností, kterými se projevuje.
Krása se zdá krásná, protože existuje škaredé.
Dobro se zdá být dobré, protože existuje špatné.
Takto se to, co je, vyděluje z toho, co není.
Obtížné je obtížným, neboť něco jiného je snadné.
Dlouhé je dlouhým, neboť něco jiného je krátké.
Vysoké je vysokým, protože něco jiného je nízké.
Přední je předním, protože za ním následuje zadní.
Když ustane zvuk, nastane ticho.
Proto mudrc jedná, aniž by něco dělal, a učí, aniž by něco řekl.
Nepotřebuje srovnávat, protože ví, že soudy jsou relativní.
Díky zkušenostem ví, že se vše mění podle úhlu pohledu.
Nechává věci přijít a odejít tak, jak jsou.
Mudrc tvoří, ale nevlastní.
Jedná, aniž by za to něco očekával.
Po dokončení své práce na ni zapomene.
Právě proto, že nelpí na výsledcích své práce,
nemůže mu je nikdo vzít.

Lao-c

(zdroj  http://tao.kvalitne.cz/)

Čo je Tao a aké sú jeho prejavy?

5 thoughts on “Čo je Tao a aké sú jeho prejavy?

  • 11. marca 2015 v 19:35
    Permalink

    ….mudrc tvoří , ale nevlastní,…veď to je ako vystrihnuté z môjho životopisu :o) ….ale poviem ti , že by som si už vedel predstaviť aj, nič netvoriť, len vlastniť, prenajímať a poberať rentu ( aspoň na chvíľu :o))))) ….. aj keď to zdá sa nie je hodné mudrca :o)

    Odpovedať
    • 11. marca 2015 v 19:54
      Permalink

      Jozko otoc tvorenie 🙂 Ved my aj tak nikdy nic nevlastnime, vsetko nam je pozicane. Nieco na dlhsie, nieco na kratsie, ale na konci aj tak vsetko vraciame spät 🙂 Vsetko len uhol pohladu 🙂

      Odpovedať
    • 11. marca 2015 v 20:09
      Permalink

      🙂 jojo, ale na to, aby niečo mohlo byť hodné mudrca, by mudrc najprv potreboval niečo vlastniť a to vraj nepotrebuje, ale podľa mňa jasne vie, čo chce a ak o to príde, nerozhádže ho to, lebo vie, že to nepotrebuje vlastniť, ale na ten moment, čo to chce, to splní svoj účel 😀

      Odpovedať
      • 11. marca 2015 v 22:35
        Permalink

        … však to ja len tak, trochu žundrem v rámci jarnej únavy. Veľmi dobre sa poznám, že po troch dňoch nič nerobenia by to už so mnou šilo , aspoň doposiaľ som to nikdy dlhšie nevydržal 🙂

        Odpovedať
        • 12. marca 2015 v 5:51
          Permalink

          Ešte ma tak napadlo, že majster o sebe aj tak nevie, že je majster, to by si najprv potreboval myslieť, že existuje aj nejaký ne-majster 😀
          Jožko, kto nežundre, tak ten už podľa mňa nežije. Veď to žundranie je v podstate taká celkom pekná vlastnosť 🙂
          No a s tým textom je to tiež tak, že je to preklad a keď si pozrieš všetky tie preklady, čo sú v tom zdroji, tak zistíš, že sa obsahovo miestami veľmi odlišujú. Zase je to len o tej interpretácii, resp. uhle pohľadu. Vždy v tom uvidíme iba to, čo sa nás dotýka. Keď sa prestane dotýkať, ustane podľa mňa aj potreba argumentovať.

          Odpovedať

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

%d blogerom sa páči toto: