6994389-stones-sand-circles13. Přízeň je jako nepřízeň (Viktor Horák)

Chvála je stejně ponižující jako odsouzení,
pocty i pohromy jsou pro tělo stejnou bolestí.
Proč je chvála stejně ponižující jako odsouzení?
Snažíme-li se druhým zavděčit, stáváme se jejich otroky.
Proč jsou pocty i pohromy stejnou bolestí?
Cítíme bolest, protože se upřednostňujeme.
Kdybychom se neupřednostňovali, neměli bychom se čeho bát.
Pouze ten, kdo si váží druhých jako sebe, může jim vládnout.
Pouze ten, kdo miluje svět jako sebe, může vládnout světu.

14. Neurčitost Taa

Zkus je zahlédnout – je neviditelné,
zkus je zaslechnout – je neslyšitelné,
zkus je chytit – je nehmatatelné,
jeho horní část není světlá,
jeho dolní část není tmavá,
věčné a nepojmenovatelné,
vrací se k nebytí.
Tvar beztvarého,
obraz nezobrazitelného,
nedefinovatelné a nepředstavitelné.
Snaž se k němu přiblížit – nenajdeš začátek,
následuj jej – nenajdeš konec.
Drž se původního Taa a zvládneš současné bytí,
poznání podstaty je cestou Taa.

13. Pohana hanby (Josef A. Zentrich)

Přízeň i nepřízeň přináší člověku zneklidnění.
Vědomí vlastní „důležitosti“ vede postupně do neštěstí.
Proč vzestup i pohanění přinášejí stejné obavy ?

Když člověk stoupá, je zneklidněn.
Když klesá dolů, je také zneklidněn
Proto přízeň i nepřízeň –
přinášejí stejný neklid.

Proč vzestup bolí stejně,
jako bolí poraněné tělo ?
protože tělo je zranitelné –
a to nám umožňuje poznat bolest.

Kdo svůj vzestup prociťuje tak,
jako když bolí poraněné tělo –
tomu lze svěřit vládu

Kdo si váží světa,
jako svého těla –
tomu lze svěřit moc…

14. Chvála tajemného

Co nemůžeme vidět, je nepatrné.
Co nemůžeme slyšet je mlčící a tiché.
Co nemůžeme nahmatat je neuchopitelné.

Tyto tři prvky nelze dále porovnávat –
vzájemně se prolínají a vytváří jednotu –
nejjasnější části nejsou dost jasné
a nejtemnější části nejsou dost temné –
jsou nepřetržité, nestálé, nepojmenovatelné –
a trvale se blíží k prvopočátku – k TAO.

Toto je TAO:
je obrazem beze tvaru
je určením bez určitelnosti,¨
je nejasné a mlhavé.

Jdi mu vstříc, ale neuvidíš jeho tvář,
následuj jej, ale neuvidíš jeho záda.

Obsáhni toto dávnověké TAO –
a můžeš ovládnout přítomnost.
Poznáš počátek věků
a konce všech světů,
protože TAO je věčné,
je počátkem i koncem,
a současně je bez počátku i bez konce…

13 (Václav Cílek)

Přízeň i nepřízeň zneklidňuje
vědomí vlastní důležitosti je neštěstí,
které tě může stát tělo i duši
co znamená,
že chvála i hana jsou důvodem k poplachu?
když malý člověk získá přízeň,
musí počítat s její ztrátou
proč je vlastní důležitost holé neštěstí?
protože člověka zaměřuje na sebe samého
Ale co mne může potkat,
když nemám co ztratit?
když se na sebe dívám,
jako na vše ostatní pod nebem,
vše pod nebem mi může být svěřeno
A když pečuji o sebe
jako o všechny věci světa,
může mi celý svět být dán k opatrování

14

Když něco hledáme a nenalézáme,
nazveme to neviditelné
když nasloucháme a nic neslyšíme,
nazveme to neslyšitelné
když hmatáme a nemůžeme nahmatat,
nazveme to neuchopitelné
To trojí nevyzpytatelné
splývá v jedno beztvaré
jeho povstávání nevydává žádné světlo
jeho završování nepůsobí žádnou temnotu
toto věčné a nepojmenovatelné
se vždy nakonec vrací do nicoty
nazýváme je tvarem bez tvaru,
obrazem bez podoby
nemůžeme je poznat a proto
se zdá temné a nezřetelné
když se s ním chceš setkat
neuvidíš jeho hlavu,
když jej chceš následovat,
neuvidíš jeho ocas
raději se drž Taa dávnověku,
abys mohl řídit věci dneška
je možné poznat začátek časů,
protože jedno Tao prochází vesmírem
a toho se drž!

zdroj http://tao.kvalitne.cz/

Priazeň je ako nepriazeň, neurčitosť Taa

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

%d blogerom sa páči toto: